LUŽECKÉ VARHANY
technická památka
nádherný hudební nástroj
cenný artefakt
součást našeho kulturního dědictví
Lužecké varhany jsou zachované v téměř původním stavu. Až tak, jako bychom u nich teď stáli, ale kolem nás byl Lužec roku 1783 - tak minimální opravy zásadních prvků na nich byly za dvě staletí provedeny.
Monumentální varhany jsou ozdobou lužeckého kostela sv. Jiljí. Jejich barokní krásu obdivují naši i zahraniční turisté. Varhany ale potřebují pomoc, aby ožila a vynikla vysoká kvalita jejich původního majestátního zvuku.
Z odborného posudku
" Lužecké varhany z roku 1783 jsou jedním z nejzachovalejších nástrojů pražského mistra ANTONA REISSE. Dochovaly se téměř v původním stavu a jsou velmi cenným artefaktem. Nástroj má na dvou manuálech a v pedále celkem dvanáct rejstříků a ve své době patřil k největším v regionu. Třídílná rokoková varhanní skříň typického Reissova tvarosloví působí na lužeckém kůru až scénograficky, monumentálně a vytváří harmonický protipól hlavnímu oltáři. Přes četné závady a celkově sešlý stav lze slyšet vysoké zvukové kvality původních píšťal klasického nástroje, který může být prototypem varhan českého venkova 18. století."
Štěpán Svoboda, diecézní organolog, Arcibiskupství pražské
Jak zachránit lužecké varhany
Na varhany v lužeckém kostele se alespoň občas hrálo naposledy někdy před 17 lety. Opravovány byly naposledy zřejmě v roce 1946. Když se varhany nepoužívají, tak nezadržitelně chátrají. S cílem varhany obnovit vznikl spolek nazvaný Sdružení na obnovu varhan v kostele sv. Jiljí v Lužci nad Vltavou, z.s., (zkráceně Lužecké varhany).
Sdružení si dává za cíl shromažďovat finance na obnovu varhan a především se snažit, aby se lužecké varhany co nejdříve rozezněly, aby bylo možné na ně hrát pro obecenstvo - tedy rozšířit možnosti jejich využití. Tím chce Sdružení přispívat ke kulturnímu a společenskému životu v obci a podporovat varhanní kulturu vůbec.
Obnova varhan v její první etapě "Záchrana" znamená skutečnou záchranu, zastavení degradace nástroje. Záchrana je odhadnuta na zhruba 200 tisíc korun a je rozdělena do dvou částí po 100 000 korunách.
Dne 16. října 2025 byla zahájena VEŘEJNÁ SBÍRKA na obnovu varhan. Finance určené výhradně na úhradu práce varhanáře se shromažďují na transparentním účtu spolku a do zapečetěné putovní kasičky.
Řekli o (nejen lužeckých) varhanách
***
Bylo by krásné slyšet v Lužci varhanní koncert v rámci festivalu Varhany znějící...
Komorní orchestr Dvořákova Kraje, 2025
***
Varhany jsou slohu barokového jako kostel...Práce řezbářská bohatá. Ozdoba mušlová, vázy na vrcholu. Skříň mramorovaná. Hrací stůl postaven do zábradlí empory. Zevnější nátěr varhan souhlasí s ostatním mobiliářem kostela. Sloh barokový, bohatě zdobený. (Varhany jsou) ozdoba chrámu. Staré ty varhany zasluhují, aby byly zachovány.
Lužecký farář Karel Král pro Rekvizitační katastr, 1917
***
Kostel se mi opravdu velmi líbí, jeho architektura i interiér - varhany, výzdoba, malby. Měla jsem možnost si varhany dobře prohlédnout, když jsem byla v létě na několikadenní návštěvě Lužce.
Angelika Kiel, knihkupkyně, Düsseldorf
***
. ...Zajímám se i o opravy varhan, protože co může být krásnějšího, než vdechnout nový život do starého nádherného a nesmrtelného nástroje
Varhany (organum) je nejkrásnější stroj, který člověk vytvořil.
z příspěvků čtenářů webu www.varhany.net
***
Při pohledu na varhany jsem litovala, že jsem neměla to štěstí je také slyšet. Snad příště. Když už v Lužci tak skvostný nástroj je, měl by se určitě rozeznít.
Pavla Šourková, Ženeva, Švýcarsko
Iniciátorem obnovy lužeckých varhan je Komorní orchestr Dvořákova kraje
V podvečer 12. června 2025 s velkým úspěchem vystoupil v lužeckém kostele sv. Jiljí Komorní orchestr Dvořákova kraje. Pod vedením dirigenta Jana Sedláčka přednesl díla A. Dvořáka, W.A: Mozarta, L. Koželuha a Bély Bartóka.
Orchestr ocenil výbornou akustiku kostela, ale hlavně vnímavé lužecké obecenstvo. Dirigent promluvil také o kráse barokních varhan a přimluvil se za jejich záchranu.
Orchestr daroval svůj honorář na obnovu varhan a tento dar se stal základem veřejné sbírky.
STAV VARHAN A DOPORUČENÍ NÁPRAVY
"Varhany mistra Antona Reisse se dochovaly ve značném rozsahu v původním stavu, od svého vzniku v roce 1783 takřka nedoznaly zásadních změn. Představují velmi cenný artefakt. Mistr Anton Reiss postavil za svůj život několik desítek nástrojů, ze kterých se do dnešních dnů dochovalo kolem desítky. Varhany v Lužci nad Vltavou patří mezi ty nejlépe dochované!
Nástroj je však silně napaden červotočem, zanesen nečistotami, opotřebován a veškeré kožené části jsou za hranicí životnosti. To je patrné mimo jiné na měchové soustavě, ze které významně uniká vzduch.
Velmi doporučuji provést v prvním kroku záchranu varhan – tedy vyčištění, konzervování proti červotoči, opravu nejpalčivějších závad (provizorní oprava měchu, oprava traktury, per ve vzdušnici) a osazení novým varhanním ventilátorem. Pokud nástroj definitivně umlkne, jeho degradace se jen zrychlí..."
Štěpán Svoboda, diecézní organolog
Kdo byl autor lužeckých varhan Anton Reiss
Z jeho dochovaných dvoumanuálových varhan je významný nástroj v kostele sv. Gotharda ve Slaném a menší varhany v kostele Sedmibolestné Panny Marie v Rabštejně nad Střelou (1793). V katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích se dochovala skříň jeho varhan, které sem byly přeneseny z Prahy.
https://organomania.cz/organ-builders/anton-reiss
A doplňme tedy i jedny z jeho nejlépe dochovaných nástrojů - lužecké varhany v kostele sv. Jiljí z roku 1783, o deset let starší než jeho varhany v Rabštejně nad Střelou a téměř s nimi identické.
Lužecké varhany byly tedy roku 1781 objednány v Praze u opravdu velmi renomovaného varhanáře. Anton Reiss pečoval i o varhany v chrámu sv. Víta na Hradčanech.
Varhany v Lužci nad Vltavou, Katastr varhan 1914-17