Naši předci v Lužci a okolí

Jména přetrvávají. Naši předci v Lužci a okolí

Dějiny obcí jsou většinou známé, ale někdy trochu bezejmenné. Tady je tedy několik jmen, která přetrvala v Lužci a okolí po staletí...

Listina z r. 1305 - zmínka o lužeckém kostelu

Na den sv. Ondřeje, 30. listopadu (nyní přesně 720 let) byla uzavřena smlouva, podle které připadly klášteru sv. Jiří na Pražském hradě dle smlouvy mezi jistým Koldou (Goldou) a klášterem "majetky zmíněného města Luzecz s patronátním právem kostela... atd." Představenou kláštera byla Kunhuta, dcera krále Přemysla Otakara II. a smlouvu o lužeckém majetku schválil její bratr, král Václav II.

"Pro jednomyslnou vůli Václava, krále českého a polského, patrona řečeného kláštera, a biskupa pražského místní diecéze Jana, vstoupili jsme a učinili takový směnnou smlouvu s výše uvedeným Goldou, kterou sám Golda – dohodou s paní Margaretou jeho manželkou a Margaretou jeho sestrou a jejich dědici, majetky zmíněného města Luzecz s patronátním právem kostela a nájemného nad Vltavou a polem, kterému se běžně říká kobyle pole, a se všemi právy a příslušenstvím k tomu titulem směny za (jeho) města Golda dal výše jmenovaný Luzecz našemu svrchu jmenovanému klášteru.

Konec 16. století

Kolem roku 1585 - to je už 440 let - vidíme mezi konšely (členy městské rady) v Lužci jména, která známe: Adam Chytrey, Matiej Smolýk, Felix Rybář, Wáczlaw Štiastney, Matiej Tkadlecz, Jíra Nowák...

O sto let později...

Koncem 17. století, kdy na dřevěný kůr postavili malý positiv, žili zase v Lužci jejich vnuci: Vorlíček, Wiktorin, Vobořil, Votava, Vrba, Jan Novotný (dům Dudáků a dnes Šneků), Rybář, Kaňka, Plicka, Mojžíš, Kokšal, Chytrý, Ullmann, Smolík...

Když Lužec vyhořel

A za dalších asi 70 let, v době požáru a stavby nového kostela 1762 tu zase byli jejich potomci - a naši prapradědové. Byli tady také Hrdličkovi, Kulhánkovi, Královi... i Jan Stanislav a jeho nešťastná žena Kateřina, která zapálila Lužec. Za měsíc po požáru, 16. října 1760, se jí narodila dcera Anna...

Vraňany, Chramostek a Spomyšl

Požár Lužce roku 1760 postihl i lidi ze tří přifařených obcí. Ti sice měli po požáru Lužce na rozdíl od lužeckých kam hlavu složit, ale najednou byli bez lužeckého kostela i hřbitova - a tím obyvatelé Spomyšle, Chramostku a Vraňan zůstali stejně jako lužečtí na dva roky bez svých křtů, svateb a pohřbů v Lužci. Svatby měli například v Hostíně.

Byl to z Vraňan třeba rozsáhlý rod Kokšalů (JIří Kokšal narozený kolem r. 1600 je prapředkem mnoha z nás), Peluněk, Nepomucký, Rameš, ze Spomyšle Hodek, Jiránek, Tomek, Uher, Duchoslav. Z Chramostku Král, Salač, Švec, Holoubek, Váňa a další...