Varhanář Josef Stefan Tauchmann 

První opravu lužeckých varhan v roce 1793 (tedy 10 let po jejich instalování) provedl mladý varhanář ze Štětí Josef Stefan Tauchmann (1757-1830). Toho roku opravil měchy a účtoval si 23 zlatých. Jeho otec varhanář Ambrož Augustin Tauchman měl dílnu původně ve Smržovce, kde s ním syn pracoval, než přesídlil do Štětí.  

Varhanářská rodina Tauchmannů, působící už od poloviny 17. století ve Vrchlabí, je nejstarobylejší z našich významných varhanářských rodů. Předek Georg Tauchmann  (1629–1674) postavil krásně znějící varhany v Hrubém Rohozci.  Josef Stefan Tauchman podle záznamů podruhé přijel do Lužce opravit varhany v roce 1809, tedy za napoleonských válek. Tentokrát provedl větší opravu varhan za 78 zlatých.

Varhany z roku 1783 a křišťálový lustr z roku 1907, dar faráře Karla Krále. Lustr zakoupil v harrachovské sklárně Nový svět.

 Lužecké píšťaly měly za 1. sv. války štěstí

Roku 1917 došlo na rekvírování zvonů z lužeckého kostela, armáda je zabírala na roztavení a následnou výrobu kanónů. Tenkrát se ke stejnému účelu rekvírovaly i cínové varhanní píšťaly ze všech kostelů. Výjimku měly varhany vyrobené před rokem 1850, těm píšťaly zůstaly. C.k. armáda brala jen cín novější. V lužecké obecní kronice se o tom píše:  "...Také většina trubek (píšťal) z kostelních varhan měla býti zrekvírována. Podle návrhu znalce Dr. Dobroslava Orla, profesora náboženství na reálce v Praze VII., byly však lužecké varhany zachráněny." Takže někdo z Lužce musel znalce (vysokoškolského profesora) Orla o posudek požádat. 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dobroslav_Orel

Varhany (z latinského organum) jsou největší a mechanicky nejsložitější hudební nástroj. Jsou ale také i strojem užívaným v hudbě (varhanní stroj).

Tóny se tvoří v dřevěných nebo kovových píšťalách chvěním vzduchových sloupců či chvěním kovových jazýčků (dle druhu píšťal). Stlačený vzduch se do píšťal vhání obvykle měchem.

Osoba hrající na varhany
je varhaník (organista).

Stavitel a opravář varhan
je varhanář (organolog).

Varhany najdeme v katedrálách,
na zámcích, ve venkovských kostelících i v moderních koncertních síních...

V naší republice se nachází více než 10 tisíc varhan, čímž jsme v počtu varhan na jednoho obyvatele první zemí na světě

Barokní varhany na ostrově

Když roku 1783 v lužeckém kostele stavěl mistr Anton Reiss své krásné barokní varhany, stavěl je na pevnině. Nikoho by tehdy nenapadlo, že jednou budou stát na ostrově. A přece k tomu došlo. Roku 1905, po otevření vraňansko-hořínského průplavu, se Lužec, kostel a tedy i varhany ocitly na velkém umělém Lužeckém ostrově. 

Na tomto říčním ostrově se nacházejí ještě jedny varhany - nedaleko v obci Vrbno, ve starém pevnostním kostele.   

Vltava - tekoucí v Lužci jen pár desítek metrů od kostela sv. Jiljí - se před nedalekým soutokem s Labem pod Mělníkem při záplavách často dramaticky zvedala, ale kostel nikdy nezaplavila. Nejblíže tomu bylo v srpnu 2002.

Nejbližší varhany na jiném ostrově jsou od lužeckého kostela vzdálené 443 km a najdeme je v kostele sv. Laurentia (Vavřince)  v obci Zudar na Rujáně. 

Další - směrem na jih - zřejmě jsou na jednom z ostrovů chorvatského Kvarneru..(čekáme na zprávu z centra Čechů v Chorvatsku - z Daruvaru.)

 Opravy varhan popsané ve farní kronice

Zásadní opravu varhan provedl roku 1900 varhanář Josef Kobrle z Lomnice nad Popelkou. Oprava byla spojena s dispoziční změnou (úpravou některých rejstříků) a nahrazením některých červotočem poškozených dřevěných píšťal  Varhanář také vyměnil manubria, osadil nový měch a provedl další menší změny.

V 1. polovině 20. století byl nástroj udržován pražskými varhanářskými firmami Rejna – Černý a Josefem Hubičkou.